řídící počítač z roku 1976

[JPLABS]

jako řídící počítač používám HP9825A z roku 1976. Teda vážně, na mou duši, kočičí chlupy a psí uši, jo.
http://www.jplabs.co.uk/projects/hp9825 ... nitor.html
Používám ho už dlouho, pořád každý den. Než ho začnete kritizovat, doporučuju něco si o tom nastudovat. Ten počítač původně vzniknul pro řízení procesů, jenže hned po jeho vzniku jich tisícovky kusů koupila US armáda. V jednom časopise HPJournal z té doby jsem se dočetl, že byl používán na strategických bombardérech. Prý až do začátku 90-tých let. V jiným článku z té doby byl popis, jak pomocí něho měřili dilataci času mezi povrchem na Zemi a ve velkých výškách.
Mám dva kusy 9825, oba stále fungují. Jeden pochází z Německa, druhý z vojenskýho výprodeje z Anglie. Tam ho vyřadili z používání až v roce 1993. Mám k HP9825 spoustu dokumentace. Počítač má vzadu sloty pro rozšíření. Udělal jsem si do slotů různé interface pro řízení motorů, pro VGA monitor, portu GPIB, RS485, interface pro 8-kanálový vysílač / přijímač v UHF pásmu. Počítač se programuje v jazyce HPL.
Mezi lidmi je ale více oblíbenější počítač HP-85, který vzniknul o pár let pozdějc. Ten se programuje v HP Basic a také se dá použít k řízení robotů. Spíš to je ale kancelářský stroj nebo řídící stroj do čistých laboratoří, zatímco 9825 byl stroj do těžkých provozů.
Obecně si myslím, že pro řízení robotů je lepší platforma na procesorech než mikropočítačích. Typicky Motorola řady 68000 je ideální pro řízení robota. Používá se dodnes a CPU řady 68K se pořád vyrábí ( viz Freescale). Pro řadu CPU 68K je na netu mraky dokumentace, kompilátory, vývojové systémy.

[JPLABS]

Dal jsem dnes na web ukázku, jak HP9825A, právě mu je 50 let, funguje jako analyzátor impedance. Měří součástky a vše vypočte, nakreslí Smithův diagram a do něj naměřená data.
http://www.jplabs.co.uk/projects/bh1017a.html
Zkuste si cvičně naprogramovat na Arduinu vykreslení celého Smithova diagramu (Z i Y) na barevném displeji.
Můžete také k Arduinu připojit plotter a na něm vykreslit Smithův diagram. Potom něco odměřit , třeba PI-článek v nějakém kmitočtovém rozsahu, přepočítat data a vykreslit do diagramu buď na displej nebo na připojený plotter.
Zvládne Arduino kreslit kružnice a kruhové obloučky? Který Arduinista bude první?

[petr-kubac]

Nemyslím si, že 16 MHZ RISCové Arduino by mělo sebemenší problém se statickou grafikou jakéhokoliv typu
Toto https://docs.arduino.cc/libraries/arduinographics/
je první link co na mě vyskočil z Googlu.
Kouzlo je v tom, že dnes otázka takto nestojí. Při dnešním výběru procesorových desek není těžké nakreslit Smithův diagram, ale věnovat tomu ten čas.
Osobně jsem vyměnil čas za peníze a koupil NanoVNA kde za mně Smithův diagram vykresluje - dokonce v reálném čase ( Umí tohle vaše HP ? ) 48 MHz Arm, který je taky dostupný jako vývojová deska v Arduino stylu

[fulda]

Když se na to dívám mojí optikou, tak na začátku tohoto roku tu byla obliba HMI desek založených na ESP32 + levném malém displeji. Jejich cena je kolem 200 CZK (do zavedení nového cla). Myslím, že pokud si chci hrát s pocitem starého počítače, tak je to mnohem pohodlnější a spotřebuji mnohem méně místa na stole. Displej s rozlišením 320*200 je považovanej za ten horší, ale stále přesahuje to HP. Navíc je k tomu v ceně touch screen.
Mno, já tedy ty HMI používám spíš jako univerzální ovladače, jak to asi bylo původně myšleno, ale nevidím důvod proč si nenakreslit nějakej hezkej graf.

[E-Ryc]

Zalezi, co je cilem. Jestli ukazat, ze to jde (viz treba projekt od nostalcomp nebo koneckoncu tohle) nebo udelat neco, co funguje s co nejmensim usilim.

Ale to je vsude, treba obdivuju nadsence, co vyrazi "kolem sveta" na pionyru nebo Jawe, ale presto pro svou potrebu uprednostnim motorku, ktera mi umozni se tech par tisic km venovat cestovani - ujede je bez potreby kazdy den serizovat predstih, cistit svicku nebo neco opravovat.

[JPLABS]

petr-kubac
kružnici umí nakreslit ledaccos. Nejprve je však potřeba tu kružnici správně vypočítat.
NanoVNA jsem v ruce neměl, ale rád bych ji vyzkoušel. Zejména ten frekvenční rozsah. Mám o tom dost pochybnosti. Připadá mi podezřele malá a to je uvnitř ještě dost velká baterie.Displej: 3.95 palcový TFT (320 x 480) je příliš mrňavý na Smithův diagram. Já mám 7" a jeví se mi také dost malý. Lepší by byl 9" nebo 10".
Jen kvůli vyzkoušení si to ale kupovat nebudu.
Má HP vypočte a vykreslí Smithův diagram asi za desetinu vteřiny. Prostě odcvaknu Enter a Smithův diagram je na displeji. Nevím, jak by se dalo změřit, jak dlouho skutečně trvá výpočet a vykreslení. Mám v ůvahu udělat program na výpočet a vykreslení Mandelbrotovy množiny. Kdysi, když přišla do ČSSR první PC-XT, tak jsme psali testovací programy a ty byly právě na bázi Mandelbrotových množin. PC-XT ji počítalo a kreslilo třeba několik sekund i déle.
Tím by se dalo testovat. Smithův diagram je jednoduchý.
Co trvá déle je vlastní měření, protože HP musí nastavit generátor signálu, pak pro kontrolu přečte data z čítače a pak přečte data z měřeného vzorku. Ty čte několikrát, protože se často čeká na ustálený stav.

fulda
můj monitor má displej má 7", dotykový (má odporovou folii) a rozlišení 840 x 620 pixlů, hloubku 65k barev. Používá dva transputery (T414 a T800).

E-Ryc
cílem je HP9825 zachovat a provozovat. Je to dost zvláštní stroj, původně konstruovaný pro armádu. Dodnes se nic neví o jeho procesoru, krom toho, že je hybridní a prý taktován na 2 Mhz, někdo zase říká, že na 8 MHz. Info o assembleru neexistují a příliš se neví o skrytých instrukcích. Kdysi, v roce 1988 jeden člověk, který pracoval v pražském podniku PUDIS zcela náhodou, chybou v programu, odhalil, že existují skryté instrukce a skryté proměnné. Dost času tomu pak věnoval. Bohužel, počátkem roku 1989 emigroval.
Mimo jiné, dodnes se nepovedlo udělat simulátor HP9825A, zatímco třeba simulátor HP-85 nebo HP9830 a jiných strojů existuje. V Německu se pár lidí pokoušelo udělat simulátor HP9825A. Nepovedlo se. Nyní prý někdo ve Švédsku zkouší napsat simulátor HP9825A ve Verilogu. Jsem k tomu dost skeptický.
Tak mým cílem je výzkum tohoto stroje a odhalování jeho skytých funkcí. Přečetl jsem obsah jeho ROMek, zazálohoval jsem je. Disassemblovat nelze. Netuším nic o jeho assembleru a procesoru. Našel jsem zatím jednu konstrukční chybu v adresovém překrývání dvou ROMů.
Ačkoliv je tomu stroji nyní , letos v květnu 50 let, ,krom výměny pohonného kolečka na páskové jednotce, nevyžadoval dosud žádnou opravu. Mám tři tyto stroje. Všechny fungují. U jednoho jsem měnil prasklý konektor na plochém kabelu. Jinak závady nejsou. Prostě počítač funguje. Jeho klávesnice je asi věčná, vzhledem tomu jak je provedená. Tiskárna také funguje, ta je termální.
Používám HP9825A k měření, občas vymyslím nový program. Napsání programu na pro tento stroj je totiž mnohem snazší než pro PCčko. A všechny ty Arduina a ESPčka, ATMegy atp, prostě nemají potřebné rozhraní GPIB pro připojení měřících přístrojů. Krom GPIB mám ještě paralelní 16-bit rozhraní a sériové RS232C rozhraní. Dodělal jsem počítači CAN bus.

[gilhad]

Zase ty Arduina maji zdokumentovane procesory a stroják

[JPLABS]

To mají, to je fakt...
Včera jsem zkusil napsat výpočet Mandelbrotovy množiny, fraktálu pro můj stroj. Pochopitelně ne pro procesor HP9825A, ten je na fraktály strašně pomalý. Zkoušel jsem to napsat na transputery ve video monitoru. Tam mi to běželo, tak nějak srovnatelně jako na 10-MHz PC-AT. Vyhrabal jsem starý záznamy z přelomu 80-tých a 90-tých let. To jsem psal v Pascalu programy pro fraktály a tím jsme tenkrát porovnávali, jak který počítač je rychlejší.
Netuším, jak by se napsal program pro fraktál, aby běžel na nějakém Arduinu nebo ESPčku. Docela by mne zajímalo, jak by takový pokus dopadnul. V prvé řadě to chce Arduino nebo ESPčko se rozumným video LCD a pak někoho kdo to naprogramuje. Ten program není nijak složitý, ten můj má tři vnořené cykly For-Next. Každá smyčka For-Next má 1000 cyklů. Tzn, počítá se miliarda cyklů. V každém cyklu je přepočet kružnice z polárních do kartézských souřadnic a přiřazení barvy bodu dle aktuálního cyklu a zobrazení bodu. Na paměť to není náročný, je to náročný na rychlost a matematický operace.

Ještě taková poznámka, k tomu proč pořád používám HP9825A. Pro mne to má tu výhodu, že mám na tom stroji GPIB bus. Na HP9825A to je velmi snadný. Naproti tomu, zprovoznit GPIB na PCčku je hororová záležitost. Pro PC existují GPIB adaptéry v podstatě buď od HP, resp. Agilentu nebo od National Instruments. K adaptérům musí být driver pro wokna. V tom je zakopaný pes. Ty drivery moc nefungují. Pro starý adaptér od HP pro ISA to fungovalo. Pro nové adaptéry na PCI už to vázna jak s kterými wokny. U adaptérů NI na PCI nebo PXI bus je ještě další problém, Nejenže drivery jsou vázaný na LabView (kdo na něj má, že ...) , ale navíc, NI používá v adaptérech vlastní obvod 9914. Ten je ASIC a má určité časové odlišnosti od původního klasického obvodu 9914, který se kdysi vyráběl v režii HP. Od zániku HP se obvod už nevyrábí.
Nakonec,můžete si vyrobit GPIB adaptér k Arduinu a zkusit rozhraní naprogramovat a pak rozchodit s Arduinem nějaký měřící přístroj.

[HonzaD]

Tak schválně nahoď nějakou specifikaci (popis, vzorový kód ve srozumitelném jazyce) co se má počítat a zobrazovat. Zatím je popis dost vágní. Neříkám, že se do toho pustím, ale odhaduji, že ESP/RPi Pico bude rychlejší než počítač z té doby, i když to bude narychlo spíchnuté v Pythonu. Ale třeba se mýlím, je fakt, že Python se dá napsat fakt super neefektivně.