Napětí PWM signálu u HV serva

[Luur]

Ahoj, jelikož s RC servy začínám, měl bych dotaz :
Jaké je napětí PWM signálu u HV serv 6-8,4 V?
Někteří výrobci uvádí 3,3-5V, někde to uvedeno není. Znamená to že může být i rovno napájecímu tedy i těch 8,4 V? Jako že by to měli vnitřně ošetřené, tzv. blbovzdorné, kdyby někdo připojil konektor "o jedno vedle", čímž by se napájecí +, které bývá na prostředním pinu konektoru dostalo na PWM vstup?

[DavidO]

To bys ale pak zas měl nezapojenou zem na servu, takže ten řídící signál by k ní nebyl vztažený a podle mě by se nemělo vůbec nic stát.
Otázka, co by se stalo, kdybys na řídící signál pustil víc, jak těch 5V, a přitom měl zapojenou zem, je něco trochu jiného. 5.5V by to jistě ustát mělo, 6 asi taky, ale výš bych to už rozhodně netahal. Nějaká jakože ochrana by tam sice mohla být, ale nespoléhal bych na to (resp. nečekal bych, že u nějakých běžných RC serv, byť high voltage, bude něco opravdu blbuvzdorného). Tedy u serv, kde je něco specifikováno, bych nešel nad tu specifikaci a u serv, kde ohledně napětí řídícího signálu nic uvedeno není, bych nešel nad těch běžných asi tak 5V (zase, 5.5 nebude problém, 6 asi taky ne, ale...).
Bral bych to celé podobně jako driver pro nějaký větší motor, který má jednak napájení motoru klidně hodně V a pak řídící logiku, která je omezená na těch běžně používaných 3.3-5V. I tam by řídící signál neměl jít výš, jakkoli tam možná nějaká ochrana proti přepětí může být.

[Luur]

Jo dík, chtěl jsem se jen ujistit.
Chci použít na ovládání takovou univerzální desku určenou pro napájení 7-24 V, kde jsou ale výstupy spínané přes tranzistor a je na nich právě to napájecí napětí, takže jsem to musel upravit, aby spínaly 5V - pak mně napadlo jestli jsem to nedělal zbytečně jestli ti modeláři nepoužívají pro zjednodušení jedno (napájecí) napětí pro všechno.

[micer]

... pak mně napadlo jestli jsem to nedělal zbytečně jestli ti modeláři nepoužívají pro zjednodušení jedno (napájecí) napětí pro všechno.

Jedno napájecí napětí (jediný zdroj) pro všechno se v modelařině používá běžně, ale po cestě k řízení serva jsou dva stabilizátory. První je BEC, obvykle je součástí regulátoru pohonu, a dělá z napětí akumulátoru napětí 5 nebo 6 V. Typicky je to spínaný stabilizátor (ve starších/levných provedeních lineární), který musí zvládnout docela vysoký impulzní proud, napájí serva. V případě HV serv může být napětí větší. Jedno (malé) devítigramové servo si mžikově při rozběhu na 5 V vezme klidně 3 A, pokud je to rychlé coreless servo, tak 2x víc. V běžném elektroletu "dvoumetrovce" je takových serv 6 (2x křidélka, 2x klapky, směrovka, výškovka). Vynásobit si to může každý sám, naštěstí se špičky odběru obvykle nesejdou ..... ale můžou.
Ze stejného napětí se napájí i přijímač, ale v něm je další vyhlazovací kondenzátor (obvykle tantal, musí podržet přijímač v chodu i když BEC při nadměrném odběru mžikově "klekne") a lineární stabilizátor na 3,2 - 3,3 V, z něj se napájí elektronika přijímače a taky výstupy na řízení serv. Serva se tedy standardně ovládají pulzy 3,2 V, ne 5 V, i když i to snesou (6 V bych do nich už nepouštěl). Rozhodovací úroveň pro pulzy bývá kolem 0,8 - 1,2 V, takže i signál s amplitudou kolem 2 V jim stačí. Naopak pozor na posunutí úrovně L řídícího signálu proti napájení (společné zemi), pokud se dostane na +0,5 V a víc, serva přestanou fungovat ... a co hůř, na mezi se mohou "zbláznit". I když jsou to řídící pulzy, většina serv je vázaná stejnosměrně, ne oddělená kondenzátorem!

[Luur]

Dík za vysvětlení.
Překvapuje mě teda, že ne 5V - podle toho že se prodávají ty různé arduino roboty postavené na arduino Uno, které má chip Atmega, který je 5 V.

[gilhad]

Arduino je relativně nová ptákovina oproti modelářům a jejich servům a taky relativně málo používaná (oproti témuž). Takže výrobci jdou, kam je volají peníze (modeláři), nikoli reklama (Arduino) a pro Arduino to zařizují překupníci, kteří z toho udělají "4dírkový modul", napíšou/okopírují knihovnu, která s tím aspoň něco nějak a plácnou na to pořádnou cenovku. A na to jim stačí 5V tolerance u vstupů.

Ono to i tak s Arduinem nějak chodí a když se to spálí, tak aspoň toho prodají víc. Arduino je známé pro svou přístupnost pro lidi, co tomu nerozumí a nechtějí se nic učit, nikoli pro svou kvalitu

[micer]

Vstup serv je 5 V tolerantní, dokonce většinou 6 V tolerantní, takže proč to nekrmit Arduinem nebo jakýmkoli TTL nebo CMOS signálem na 5 V? Znám jediné, které vyžadovalo 3,2 V a nesneslo ani 4 V, ale to byla naprostá specialitka ultra extra malá a lehká.

Arduino jako pojem není totéž co Arduino UNO! Co se týče HW, je to víceméně jen holý mikrokontrolér na DPS s konektory, takže kvalita není až tak problém (teda až na ty napájecí stabilizátory - většinou). Co se týče SW a zejména knihoven, tak nemám (slušných) slov. Ale i tak je to věc, která dovolí rychle vyzkoušet a postavit spoustu aplikací, které by jinak zabraly mnohem víc času a byly dražší. To je podobně i u serv.

[gilhad]

Ano, přesně tak jsem to myslel - ono ty typické Arduino projekty jsou v naprosté většině minimálně polobastly a když serva těch 5V zvládnou tak výrobci necítí potřebu speciálně pro tohle dělat jiná serva, než jaká chrlí ve velkém pro mnohem větší trh

A jasně že vím, že kromě Arduino Uno je i Arduino Micro a Arduino Micro Pro a Arduino Nano a Arduino Mega a Blue Pill (STM32duino) a ... tohle všechno mám doma, včetně nějakých bastlů s holou Atmega 32U4 na mém vlastním plošňáku a když mi nestačila paměť pro můj projekt Expanduino, tak jsem tam místo Arduino Micro Pro vrazil Arduino Nano Every (a protože samozřejmě piny nesedí, tak jsem pro něj udělal redukci), ale stejně všem těhle mrňaduinům říkám souhrnně Arduino, i když už nemají blbě konektory (což se nebude opravovat, protože je to "zlidšťuje" - viz Arduino je blbě a autoři jsou na to hrdí (A vím, že jsou i další, na bázi ESP8266, ESP32, Cortex-M3, Cortex-M4, FPGA ... nemluvě o *duinách jiných výrobců)

Na takovéto rychlé prototypování je to "dobré dost" a to mi stačí

Ale ten originální "Arduino přístup" je tam všude znát ...