RoboDoupě.cz

Nabízím
- vyhotovení software pro mikropočítače Microchip
- programování pamětí EPROM (též mazání a čtení)
- vývoj hradlových polí, tj. zákaznických obvodů
- návrh plošných spojů

JPLABS píše: ↑03 dub 2024, 21:36 - vyhotovení software pro mikropočítače Microchip

He he, zrovna bych jeden takový potřeboval, ale jak bych to tak řekl, má to jeden háček
Program musí být pro procesor PIC16F18015 a blikat dvěma ledkama. Jedna má periodu 60μs a druhá 2,5μs.
Procesor běží na 8MHz

Jdeš do toho?

Na co PIC? Blikání ... 555. Dvě blikání ... 556

fulda píše: ↑04 dub 2024, 15:16 ale jak bych to tak řekl, má to jeden háček

OT: Pro nas, co jsme PICku videli naposledy pred 24 lety, jaky je v tom trik? Dokonce ty intervaly jsou soudelne

fulda píše: ↑04 dub 2024, 15:16

JPLABS píše: ↑03 dub 2024, 21:36 - vyhotovení software pro mikropočítače Microchip

He he, zrovna bych jeden takový potřeboval, ale jak bych to tak řekl, má to jeden háček
Program musí být pro procesor PIC16F18015 a blikat dvěma ledkama. Jedna má periodu 60μs a druhá 2,5μs.
Procesor běží na 8MHz

Jdeš do toho?

Jo, můžu to udělat. Pouze nemám ten mikropočítač, ale prodává se v Česku. Budu potřebovat nějaké informace o HW zapojení, kam a jak jsou LEDky připojeny. Kdyžtak pošli majl, ideálně v PDF nebo JPG schematko, jak to máš zapojené.

DavidO píše: ↑04 dub 2024, 22:23 Na co PIC? Blikání ... 555. Dvě blikání ... 556

To je pravda, také bych blikání dvou LEDek spíše vyřešil dvěmi 555. Ale jestli na tom mikropočítači má ještě něco jiného ... anebo to má jako ročníkovou práci do školy tak nemůže panu učiteli místo mikropočítače s programem naservírovat dvě 555 To je tohle problém českého školství, že se na primitivní problém jde s kanónem. Žáci pak nevědí jak zapojit tranzistor, ale umějí rozblikat LEDku na Arduinu.

Schválně, jestli fulda dostane od učitele jedničku s hvězdičkou

DavidO píše: ↑04 dub 2024, 22:23 Na co PIC? Blikání ... 555. Dvě blikání ... 556

To jsou takové životní paradoxy - 556 a PIC16F18015 stojí prakticky stejně. Jen ta 556 zabírá víc místa na plošňáku, potřebuje spoustu pasivních součástek, takže je na konci dne dražší a zabírá ještě víc místa na plošňáku. Blikat může maximálně 500kHz s přesností max cca 10%. Zatímco PIC může blikat až 4MHz s přesností kolem 1%.

A abych ostatním vysvětlil v čem je pointa vtipu, který asi pochopil jen David (protože jsem to s ním řešil). Já jsem tím programem strávil v zásadě celé velikonoce (nebo alespoň tu část, kdy jsem se zrovna považoval za neopilého a nechodil jsem po vesnici nebo kolem potoka). Narazil jsem na takový zajímavý problém mezi simulátorem a reálným křemíkem a podařilo se mi ho identifikovat až ve středu. Pochopitelně se jednalo o nevhodnou konfiguraci mezi klávesnicí a židlí. Ale v rámci investigace jsme přišli na to, jak dostat simulátor do hezky nestabilního stavu. Tuhle situaci jsme ještě úplně neizolovali, ale pracuju na tom.

Jo a ještě poznámka - pro blikání ledkou je stejně nejlepší PIC10F200, ten zabírá nejméně místa na plošňáku (pokud ten plošňák vůbec potřebujete a nenalepíte procesor rovnou mezi dráty nebo do konektoru, viz dole). A pro šetřílky je tu PIC16F15213, který je ještě levnější a má menší spotřebu

no dobře, ale lidský oko vidí blikání LEDky tak do 30 Hz. Takže ty 4 MHz blikání je dobrý možná tak k čemu? Ani IR dálkové ovládání nepoužívá 4 MHz blikací frekvenci. Místo 555 nebo 556 se blikání dá udělat také s TTL hradly, které v SMD zabírají méně místa než mikropočítač a netřeba nic programovat. Programování spotřebuje mnoho času. Mnoha lidem v Česku stále nedochází jedna věc: že také ČAS MÁ SVOJÍ CENU A TO CENU VELIKOU. Typické to je v elektronickém odvětví. Ovšem ve stavebnictví, tam to zná každý. Zkuste si dát udělat třeba obklad koupelny. Zjistíte, že práce a čas řemeslníka bude mnohonásobně dražší než cena kachliček. Avšak v elektronice se stále počítá jen materiál, zatímco cena práce a čas se považuje za nulovou hodnotu.

IRDA umela behat az do 4Mbps (ale uz je to davno, ze specky: in October 1995. The IrDA standard specification has been expanded to include high speed extensions of 1.152 Mbit/s and 4.0 Mbit/s). Ano, je to vicemene mrtva technologie a navic, jen blazen by to psal v sw na procesoru misto pouziti radice...

Ad procesor/cas:
- Celkem rad bych videl zapojeni s TTL hradly, ktere bude mensi nez procesory v SOT-23-6 resp SOIC-8 (treba AtTiny10/AtTiny15 nebo ekvivalentni PICky). A myslim, ze by to nebylo uplne snadne ani vuci vetsimu procesoru.
- 555/556: Cas na nakresleni vyrazne slozitejsiho plosnaku (a osazeni vic soucastek) se nepocita?
- Navic, pokud zakaznik po dodani (nedej boze aby to chtel nastavitelne "uzivatelsky") rekne, nechci 4MHz, ale 2.75Mhz, tak nez nazhavim pajecku a odsavacku na vymenu soucastek, mam novy program davno nahrany...