Je to tak, jak píše Dex, a líp to asi popsat nedokážu. Uznávám ale, že celkově je to docela matoucí.
Myslím, že pro svoje potřeby žádný JavaScript nepotřebuješ. Vzhled a základní "chování" tlačítek lze bez problémů definovat pomocí HTML (tagů) a CSS (stylů těch HTML tagů). Styly můžeš zapsat vždy komplet ke každému tagu zvlášť (do parametru "style"), nebo si nejprve nadefinuješ nějaký "vzor" ("class", "id") a ten pak přiřadíš příslušným tagům pomocí parametrů "class" nebo "id". To umožňuje kód zpřehlednit a uspořit. Ty "vzorové styly" lze zapsat přímo do HTML kódu stránky (sekce "style") nebo mohou být v samostatných souborech odkazovaných z HTML kódu pomocí tagu "link".
Příklad definice CSS stylů přímo v HTML:
Kód: Vybrat vše
<style>
.btn {background-color: #4CAF50;} /* definice třídy s názvem "btn" */
.btn1 {border-radius: 2px;} /* definice třídy s názvem "btn1" */
</style>
<button class="btn btn1">2px</button> <!-- přiřazení tříd "btn" a "btn1" tagu "button" -->
Příklad načtení definice CSS stylů z externího souboru:
Kód: Vybrat vše
<link rel="stylesheet" href="https://maxcdn.bootstrapcdn.com/bootstrap/3.3.7/css/bootstrap.min.css">
Aby to fungovalo, musí být ten odkaz dostupný. Zmatení ale může nastat tím, že když soubor není dostupný, pokouší se prohlížeč použít jeho případnou kopii ze své "cache" (pokud už někdy předtím ten soubor načetl z internetu), nebo ty styly prostě nepoužije a prvky nechá v "default" stavu (který se nemusí příliš lišit od "nastylovaného") takže "něco" se vždycky zobrazí.
Bohužel HTML tagů a CSS stylů jsou desítky (možná stovky), takže vyznat se v tom vyžaduje čas a zkušenosti (hodně experimentů).
JavaScripty se používají jen při požadavku na nějaké speciální dynamické chování (např. na animovanou změnu polohy tlačítka, nebo třeba na nějaké neobvyklé reakce po kliknutí na tlačítko [změna pozadí apod.]). To nepotřebuješ.