Automatické vypínání RPi

[Dex]

Mno ale mě rady od Petra Kubáče vždycky fungovaly na 1*

Takže tam nacpu třeba 1N4007/8 a vyřešeno? DC měnič má trimr, takže nastavení není problém.

Zkoušel jsem počítat tu kapacitu superkondenzátoru a dostal jsem se k 1,5 F - neudělal jsem něco úplně blbě?

[daton]

Mno ale mě rady od Petra Kubáče vždycky fungovaly na 1*

Nikdo neříká že nefungují, jen že je nelze brát jako dogma... mnohdy jdou věci i jinak

[gilhad]

Drobný problém je v tom, že schottkyho dioda není vůbec dioda - schválně se podívejte na běžné usměrňovací schottkyho diody do jejich datasheetu - kolik mají zpětný proud alias LEAK ? při zahřátí až 10mA !!! Copak se usměrňováním nezahříávají - klidně až na 50-60 st?
Cože ? 10 mA - pár takových diod zapojených někde v "nepropustném" směru v autě na sluníčku a baterka je za týden vybitá !! Protože i obyčejný odpor 1K pouští z baterky 12 mA.

Proto pozor pozor pozor - Schottky diody si za zmenšení úbytku v propustném směru o 0,3V nechají krvavě zaplatit. Používat Schottkyho diody pro přesné aplikace na malá napětí je blbost - to už je lepší klasická 1N4148.

Pokud ti jde o maly ubytek na diode, za cenu toho, ze ti po tech 10 sec bude v zavernem smeru sosat az 10mA (takze tak proste das o to vetsi kondik a pak se to stejne vypne), tak ti jeji "blbe" vlastnosti nevadi. Neco jineho je, kdyby to mela drzet zavrene tyden, tak ti vybije nejen kondik, ale i baterku. Ale to te zrovna ted vubec netrapi.

Cili ty rady funguji, ale jak uz to tak byva, je vhodne overit, zda splnujes podminky, pro ktere jsou urceny - v tomto pripade zjevne nikoli.

[Dex]

Takže jak?

Pochopitelně je pro mne důležitý i rozumně malý úbytek při běžném provozu. Robot je na baterky a energie není nikdy nazbyt.

[daton]

Na diodách nezáleží

asi tak ale dej tam ty 1N400... at máš klid. Ztráta energie ti hrozí jen z těch superkondíků při těch 10s a to ještě minimum například u SB320 nebo 1N5822 jsou to při 25°C jen max 2mA ve skutečnosti ještě méně (v datashetu jsou to mezní hodnoty, já jsem u těchto diod viděl podstatně nižší proudy) tak že netřeba se zneklidňovat. Ale jak psal Fulda je to jedno dej tam klidně ty 1N400..

[Dex]

Dám tam ty 1N5822.

Pořád počítám tu kapacitu toho superkondenzátoru a mám to nějak divoký (myslím výsledky ). Mno ale pokud to bude náhodou málo, tak můžu připojit ještě jeden paralelně že?

[daton]

Sice si myslím, že toto řešení není to nejlepší, ale za pokus stojí . Já bych to moc nepočítal. Úbytek napětí na superkondenzátorech nebude rovnoměrný (musel by jsi mít spárované nebo velmi kvalitní kusy) i vzhledem k tomu, že tam nebudeš mít balancér (ale třeba jen LED diodu pro omezení max napětí na každém kondíku).A nejen proto, musíš taky počítat s tím, že pokud napětí klesne pod 3V tak to rpi stejně spadne a při 3V budou mít superkondenzátory ještě skoro polovinu náboje. Zkrátka budeš to muset předimenzovat a to víc jak dvakrát. Tedy jen tak odhadem 5Fje možná 7F tutovka. Napájení superkondíku dimenzovat tak aby to nepřelezlo proud té diody tedy do 20 max 30mA. Vzhledem k tomu že trpí samovybíjením po odstavení robota bude trvat dost dlouho než se to nabije. Leda vyřešit to nabíjení jinak a nebo spoléhat na to, že se kondenzátory nerozváží.
PS Moje doporučení platí pro napájení rpi jako celku 5V, ne pro napájení jednotlivých větví a předpokládám že SC budeš mít do serie, pokud tam budeš mít zvyšující měnič vše bude trochu jinak ...

[daton]

Pokud nebudeš znát odběr rpi na těch pinech 1,6,7 při vypínání, je těžko třeba jen hádat jaký SC by tam měl být. V minulém příspěvku jsem vycházel z celkového odběru který jsi na začátku uvedl cca 200mA a možná i nějaká špička. Pokud ale chceš některé obvody obcházet a krmit jen jednu větev pak může být spotřeba jiná a tím i potřebná kapacita.
Jo a ještě jedna věc fulda ti tam udal poladění zdroje na 5,7V netuším,. jak moc jsou rpi odolná ale těch 0,7V odpovídá ztrátě na klasické diodě 1N400.. na shotku by jsi měl ztrátu menší a tedy by jsi nemusel napětí tak zvyšovat, ale opět zdůraznuji rpi nemám a netuším jak moc je odolné na přepětí a ani nic o odběru.

[micer]

Celá diskuse se tady točí kolem superkondenzátorů, jejich kapacity, balancování, nastavení děličů, vlastností diod ...

Nabízím úplně jiný pohled na věc. V podobných případech to dělám takto: ovládání je dvěma tlačítky, jedno je ON, druhé je OFF (nebo jeden třípolohový přepínač s vracením do prostřední polohy, to je elektricky totéž). Napájecí napětí z akumulátoru je spínané malým polarizovaným relé se dvěma ovládacími cívkami. Tlačítko ON spíná proud přímo do cívky, která zapne relé, pak se vše napájí přes něj respektive jeho spínací kontakt. Tlačítko OFF je povel mikrokontroléru, že má začít vypínací sekvenci, na jejím konci sepne mikrokontrolér proud do druhé cívky relé a tím sám sobě vypne napájení. Přepnutí relé trvá řádově desítky milisekund, nikde nezůstává napětí v ovládaném obvodu (jsou tam jen běžné kapacity řádu stovek mikroF), v klidu je nulový odběr, odběr při přepínání relé je velmi krátký. Pokud je to napájené z akumulátoru, tak i v případě, že nejde o pohodlí obsluhy, ale o vyčerpání akumulátoru a nouzové odstavení, těch pár sekund energie akumulátor určitě vydrží a je to otázka nastavení děliče, kterým se sleduje napětí na aku (i ten dělič je samozřejmě na spínané větvi napájení až za relé).

Snad zrovna mě nikdo nebude podezírat z averze k superkondenzátorům, ale mám pocit, že tohle není úloha pro ně. Jo kdyby šlo o síťové napájení a jeho výpadky, to by bylo něco jiného.

[DavidO]

Je ale na RPi možnost dostat se k tomu, aby do vypínací sekvence přidal dostatečně na konec to zapnutí druhého vinutí relé? Myslel jsem, že to rozhodnutí a pokyn k vypínání bude na úrovni běžného uživatelského kódu, který řekne OS aby se vypnul (představuju si něco jako "sudo halt"). To vypnutí bude trvat několik vteřin, ale uživatelský kód to už není, je to "někde v hloubi OS". Na MCU bez operačního systému to vidím, ale na RPi může být linux, Android, Windows nebo další a kam to tam přidat?