K článku enkodéry

[daton]

Enkodéry mají v současnosti využití i v audiotechnice, kdy ovládání hlasitosti se dnes děje zpravidla právě enkodéry. A tady jsem narazil na zajímavost která nebyla zmíněna. Existují totiž dva typy enekodérů a to pravotočivý a levotočivý. Z obrázků to mnohdy nelze poznat a já na to přišel náhodou kdy jsem si objednal náhradní enkodér do autorádia a při osazení (vše zapadlo do plošných spojů správně) se nezesilovalo doprava jako je tomu dobrým zvykem ale doleva tedy obráceně. Při dalším studiu jsem přišel na to že koupený enkodér je právě obrácený. U programu arduina by to asi šlo opravit ( možná v knihovně ???), ale v rádiu je to problém a nezbylo než objednat jiný a správný.
Tedy když budete něco stavět a enkodér se bude chovat podivně máte možná ten obrácený typ.

[DavidO]

Enkodéry mají v současnosti využití i v audiotechnice, kdy ovládání hlasitosti se dnes děje zpravidla právě enkodéry.

... což píšu v první větě

A tady jsem narazil na zajímavost která nebyla zmíněna. Existují totiž dva typy enekodérů a to pravotočivý a levotočivý. Z obrázků to mnohdy nelze poznat a já na to přišel náhodou kdy jsem si objednal náhradní enkodér do autorádia a při osazení (vše zapadlo do plošných spojů správně) se nezesilovalo doprava jako je tomu dobrým zvykem ale doleva tedy obráceně. Při dalším studiu jsem přišel na to že koupený enkodér je právě obrácený. U programu arduina by to asi šlo opravit ( možná v knihovně ???), ale v rádiu je to problém a nezbylo než objednat jiný a správný.
Tedy když budete něco stavět a enkodér se bude chovat podivně máte možná ten obrácený typ.

Technicky ty dva spínací kontakty jsou jen maličko jinak dlouhé, jinak zbytek je stejný. Delší zabírá dřív jedním směrem, kratší dřív druhým. Když bude třeba v jednom enkodéru levý delší než pravý a v druhém enkodéru pravý delší než levý, tak se jeden z nich (nejde říct který, to záleží na zpracování signálu) bude chovat pravotočivě a druhý levotočivě.

Ještě tě trochu chytím za slovo - když se bude chovat podivně, je to spíš chyba v programu tohle obrácené chování jsou prohozené kontakty, kanály nebo úrovně.
Když se bude chovat přesně naopak, stačí prohodit kanály nebo sledované úrovně (ať už softwarově nebo hardwarově, poznámka 4). V programu znamená prohození kanálů prohodit ty dvě čísla, kterýma se inicializují piny, není potřeba upravovat knihovnu (v mém příkladu by tam bylo Encoder mujEnkoder(3, 2);, hardwarově by se prohodilo připojení těch dvou pinů (je-li na to dost místa, což v autorádiu asi nebude, ale i tam by se to možná dalo brutálně hacknout ucvaknutím nožiček a drátkama, nebo u tht z druhé strany proškrábnout plošňák a natahat drátky, ale to by bylo dost brutální, jednodušší samozřejmě je vzít enkodér z kraje za zrcadlem).

[fulda]

Já bych řekl, že o enkodéru jako součástce je toho v článku zbytečně málo.
Bylo by hezké odkázat na kuličkovou myš a enkodéry v ní schované, dnes používaný u skrolovacího tlačítka.
Poznámka o levém a pravém je také důležitá, také mne to vypeklo. Zejména při nákupu v Číně, kde přišel pokaždé jiný. Mimochodem - někdy jsou označené jako levý/pravý a někdy jako pro vrchní/spodní montáž. Když se dá do plošňáku z druhé strany, pasuje, ale otočí se.

Někdy je užitečné zmínit, že ten typ enkodéru, co jsou na obrázku lze opticky "snížit" tak, že se prostrčí skrz plošňák, převrátí se mu nožičky a zapájí se zespodu (pochopitelně to předpokládá, že s tím plošňák počítá a má dírku pro prostrčení osy.

Další, co nezaznělo (nebo naopak zaznělo špatně) je, že různé enkodéry "cvakají" v různých polohách.
Pokusím se to nakreslit:

Kód: Vybrat vše

─┐   ┌───┐   ┌───┐   ┌─── Off
 └───┘   └───┘   └───┘    On
───┐   ┌───┐   ┌───┐   ┌─ Off
   └───┘   └───┘   └───┘  On
▲       ▲       ▲       ▲ Typ 1
▲   ▲   ▲   ▲   ▲   ▲   ▲ Typ 1/2
▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Typ 1/4

Šipka označuje stabilní (cvakací) polohu.
Typ 1 se pozná podle toho, že má v popise uvedeno něco jako 28 kroků na otáčku (číslo znamená počet cvaknutí).
Typ 1/2 má uvedeno něco jako 15/30, nebo třeba 15P30C (asi 15 poloh, 30 cvaknutí) jako tento. Pak vám parkuje jak v poloze kdy jsou oba kontakty rozpojené, tak v poloze, kdy jsou oba spojené.
Typ 1/4 cvaká v každém kroku. Mám jich pár ve formátu "jog dial" - tedy smd placička, která vyčuhuje z boku krabičky a posouvá se palcem.
Hodí se to vědět, aby člověk stvořil program, který bude zvyšovat/snižovat hodnotu ve stabilní poloze.

Pak jsou užitečné funkce "akcelerace", ale to je zase na delší povídání.

[DavidO]

Já bych řekl, že o enkodéru jako součástce je toho v článku zbytečně málo.

Aby to nebylo moc dlouhý, tak jsem zatím popisoval jen ten jeden typ "točítko s čudlíkem za pár kaček z druhého konce světa, co se v každé druhé sadě pro Arduino", a to stylem jak to uchopit na začátku (ono to bylo trochu vyprovokováno jedním posteskem stylu "mám tam ňákej potenciometr, ale je zkratovanej a cvaká, asi je uvnitř rozbitej, ta sada je teda pěknej šmejd"). Mám rozepsané ještě dva další články na tohle téma tak tam určitě nějaké další detaily doplním, dík za tipy.
(o myši se tam zmiňuju, ale jen lehce, do úvodu jsem to nechtěl moc komplikovat, použití pro odometrii je až na další díl)

[MartinL]

Davide, souhlasím s tebou, že je nutné informace dávkovat. Dlouhý článek už z principu nikdo číst nebude. Pokud to má být pro "začátečníky", což obsah článku naznačuje, pak je nutné spoustu věcí "zatajit". To, že existuje pravý a levý je sice fajn vědět, ale když si s tím hraju na prkýnku, tak je mi to úplně fuk. Proto navrhuji, aby ti co do toho vidí, napsali článek pokračovací pro pokročilé.