Díky za další bezva čtení, náměty i otázky. Je vidět, jak je hobby robotika různorodá. Ještě nevím, jak si to všechno utřídit, takže můj dnešní příspěvek bude asi trochu nesourodý. Pardon.
Obdivuji Bedřichův poctivý a profesionální přístup i Martinův směr k jednoduchosti a efektivitě. Obojí určitě doporučuji i ostatním, ale každý si musí najít svoji cestu a i já se musím vypořádat se svojí pohodlností (leností) a nešikovností.
Plně souhlasím s postupem po krocích. Také jsem prošel od PICAXE a nepájivého pole, přes Arduino a univerzální plošný spoj, až k ArduPilotu a Androidu. Vyzkoušel jsem toho dost, ale u některých věcí jsem prostě zjistil, že mi nejdou (například mechanika a speciální elektronika). Nelámal jsem to přes koleno a rozhodl jsem se nakupovat to, co neumím postavit a soustředit se na to, co mi jde a co mne nejvíc baví (to je programování). Jiným možným přístupem ke specializaci je práce v týmu. Pokud se chcete věnovat jen určité části robotiky, přidejte se ke skupině, kde ostatní členové budou dobře dělat to, co vy nechcete nebo neumíte. Navíc se i naučíte spolupracovat, což se vždycky hodí.
Souhlasím i s tím, že je velmi důležitá i otázka motivace (proč vlastně hobby robotiku dělat). Podle mne je to hodně individuální. Osobně se chci hobby robotikou hlavně bavit, vzdělávat a chápat moderní technologie. Dlouhodobějším směrem je umělá inteligence a příprava na neodvratnou technologickou Singularitu
Jaký podvozek na venek? Podle mne by to měla být zmenšenina nejpoužívanějšího "velkého" řešení a tím je terénní automobil. Proto se domnívám, že optimální je postavit, nebo koupit (a upravit) RC terénní autíčko (buď modelářské v měřítku 1:8 a větší, nebo
dětské elektrické autíčko s rodičovským ovládáním [to je mnou zvolené řešení]). Faktem ale je, že poslední RoboTour vyhrál tým Kamaro Engineering, jehož podvozek měl samostatně řiditelné každé ze čtyř kol. Naopak třeba robotický klub Mariánské lázně, který letos vyhrál a excelentně jezdil na Roboorienteringu, používá čtyřkolový, ale diferenciálně řízený podvozek (podobný podvozek používal i tým LEE, který dvakrát vyhrál RoboTour). Použitelných řešení je tedy zřejmě více a člověk se musí rozhodnout spíš podle toho, co je mu bližší a co dokáže snáze získat nebo postavit.
Ještě tu vyjádřím svoji podporu konceptu logického oddělení podvozku (s jasně definovaným rozhraním) a vyššího řídicího systému (s modulárním SW). To skutečně umožňuje vyvíjet obě části relativně nezávisle a např, "recyklovat" jeden řídicí systém pro více různých podvozků. Sám se tento koncept teď pokouším ověřovat tím, že jsem přestavěl dvě RC "vozidla" tak, že umí zastavit před překážkou (díky sonarům) a určit svůj azimut kompasem. S vyšším řídicím systémem komunikují přes bluetooth pomocí příjmu jednoduchých příkazů (např. r=right, l=left, f=forward, b=backward a s=stop) a vysílání unifikované "telemetrie" (azimut, odometr, rychlost, směr jízdy, PWM, měření sonarů, stav STOP tlačítka). Jako vyšší řídicí systém se snažím použít běžný smartphone s Androidem (hlavně proto, že dnešní mobily jsou dostupné, mají už v sobě kameru i GPS, mají solidní výpočetní výkon a relativně dobře programovatelný Android). Toto řešení mi zatím vyhovuje, ale teprve uvidím, jestli bude fungovat opravdu dobře a spolehlivě. To snad poznám na robotických soutěžích příští rok.
P.S.: Měl by někdo zájem se mnou spolupracovat na vývoji Android aplikace RoboNav pro navigování robota na RoboTour nebo Roboorienteering nebo Robotem rovně? Myslíte, že má smysl, abych tu aplikaci RoboNav zveřejnil jako opensource?