Pájení

[JuraS.]

Jelikož mi jde z číny nový wifi modul ESP8266 v.07 který je ještě menší než v.01 která mi nefunguje tak jsem k němu objednal rovnou i board adapter aby se to pak dalo osadit normálními kolíky do nepájivého pole. Problém je, že ten modul je tak titěrný, že pájení hrotovou pájkou by byla pakárna. Tak jsem pátral a našel možnost pájet pomocí pájecí pasty a zapečení v troubě. To bych zvládl doma s troubou s grilem a řízením teploty. Můžu i nastavit časově kolik minut se má co dělat, tedy přepnout režim trouby a nebo zvýšit teplotu. Viz tohle. Jen nevím zda, když je takhle vyrobený celý wifi modul, bych ho vlastně zase nezahřál tolik, že by se jeho smd odtavily.. Jak to vidíte vy ?

[adamh]

Mám pocit, že nejrozumnější bude naučit se s mikropájkou (zejména pokud v té troubě chcete ještě někdy připravovat jídlo).

[JuraS.]

To souhlas, ale tohle mi přišlo velmi efektní...pak jsem našel ještě jedno velmi super video...

[jrt]

Pěkný projekt domácí přetavovací pícky. Jednou se nám ho snad také podaří realizovat...
Pájet v domácích podmínkách přetavením nebo horkovzduchem vývodové součástky nejde, resp. jde to tak komplikovaně (clony, chlazení okolí), že to mikropáječkou jde opravdu mnohem lépe.
Ale pájení nových desek jednostraně osazených SMD součástkami přetavením není příliš složité - Pepa Hanzal takhle běžně pájí na obrácené žehličce, občas ještě s pomocí horkovzušné pistole a výsledek si nezadá s profesionály. Desky pochopitelně musí mít nepájivou masku, povrchovou úpravu padů a hlavně musí být velikost a poloha padů správně navržena, aby pájka neodtekla, kam nemá.
Návrh desky je na konstruktérovi, výroba v Číně je rychlá a levná, takže je dnes možno i v amatérských podmínkách dosáhnout téměř profesionálních výsledků.

[JuraS.]

Dneska jsem se cestou z práce zastavil v jednom bazaru. Napadlo mě že by tam nějaký čórkař může donést nějakou pájecí stanici. Nabídli mi za 650 kaček něco co mělo pájecí pero totálně hotové, téměř bez hrotu. Tak jsem ji řekl, že vím o jedné firmě v Dejvicích kde mají japonské pájecí stanice okolo litru. Jeden ze dvou prodavačů mi hned tvrdil, že tu firmu zná, věděl kde i sídlí a že jsou to rusové co dováží šmejdy z Polska co nic nevydrží. Že to nemá klasické trafo ale pulzní zdroj bez uzemnění co hned odejde a musí se vyměnit. Nechci křivdit jednomu nebo druhému a proto se ptám. Říká vám něco tahle firma? Znáte tuto firmu pájecích stanic? Můžete mi třeba doporučit nebo rozmluvit například tuto pájecí stanici? Na těch pár drátků co potřebuji napájet nepotřebuji něco profi ale nechci aby mi tekly nervy jako u těch dvou jebek co jsem raději vyhodil (pájecí pera) než se s nimi otravovat. Ono učit se jezdit s rozbitým autem co mu nefungují brzdy a zhasíná se taky dost dobře nedá.

[Dex]

Já mám už asi sedm let tohle http://www.gme.cz/pajeci-stanice-solomo ... d-p730-375 a prostě to funguje. Pochopitelně se k tomu dají koupit náhradní hroty různých velikostí.

[JuraS.]

No jo to je ale jiný level. Rybaříš ?

[jrt]

1. Ty pájecí stanice nejsou japonské, ale čínské.
2. Vzhledem k tomu, že jejich cena je přibližně 2/3 proti ceně na Aliexpressu, tak bych byl při nákupu hodně, ale opravdu hodně opatrný, protože to nejspíš bude kopie kopie.

Ve firmě používáme od nepaměti tuhle páječku a zatím jsem s ní dokázal zapájet úplně všecko, včetně SMD součástek s roztečí 0,5 mm. Pochopitelně je třeba vědět, jak na to, ale protože pájím už dobrých 50 let, tak nějaký ten cvik mám .

Při pájení mikropáječkou je důležité vědět:
a) že je správné, když hrot nejde pocínovat. Hroty jsou kvůli životnosti poželezněné a na železo pájka chytá dost neochotně. Z toho důvodu se hrot nesmí oškrabávat, pilovat, smirkovat; železo se setře a měď pod ním se za pár hodin rozpustí. Pokud pájka nevzlíná po hrotu, o to ochotněji se rozlije na místě, kde pájíte, takže jí méně spotřebujete a nepřehříváte spoj.
b) se nemají používat agresivní pájecí kapaliny. Bohatě postačí kalafuna na prase z drogerie, pro fajnšmekry kalafuna pro výtvarníky (v Praze třeba v pasáži Platýz).
c) otírat co nejčastěji hrot o navlhčenou houbičku, která je (doufám) součástí každé slušné pájecí stanice.
d) při pájení SMD součástek s více nožičkami se nebát zkratů - po pořádném propájení je možno přebytek pájky stahnout pod vrstvou kalafunu k jedné straně a tam odsát odsávacím lankem, i když s trochou "grifu" stačí i běžná licna, namočená do kalafuny. Ale i já uznávám, že se speciálním lankem to jde líp...

[JuraS.]

Všechny jebky jsem vyhodil a mám jen trafopájku. Pájecích drátů mám několik i kalafun, udělám si jednu tekutou kalafunu, jen co najdu vhodnou skleničku...líh mám...já nebudu pájet 50 let, nejsem takový kutil, jen nechci otravovat budoucího zetě v době kdy se dcera připravuje na státnice a je nervní z bakalářky. S dobrou pájkou si těch pár drátků napájím ale ne když jsem s poslední jebkou měl snad 20 vteřin hrot opřený o pin a přiložil pájecí drát a ten se drolil, vůbec netekl. Kdyby s ozval nějaký rybář tak hned pochopíte o čem mluvím.

[jrt]

Pájení je jednoduché. Díky fuldo!