adaptér pro sériové připojení LCD

[fulda]

Striktně vzato je na 3COM (i 4COM) displej potřeba na piny dodávat 4 úrovně napětí (0, 1/3Vcc, 2/3Vcc a Vcc). K tomu se používají MCU s HW podporou pro řízení LCD (vestavěný LCD driver), jako třeba ATmega 169 nebo 3290. To ale asi není případ na fotce. Tak mě napadá jen 3. stav. Je to tak?

Ano, procesor má HW podporu pro několik napěťových úrovní na výstupu. V zásadě formou odporového žebříčku, který umožňuje některé odpory přemosťovat tranzistorem. Myslím, že to bude velmi blízko toho, co dělají ty ATmega 169, jen tady se to jmenuje PIC16F19xx(x)

Možná by tuhle diskusi mohl admin oddělit do nového vlákna o přímém řízení LCD bez vestavěného řadiče.

Těžko posoudit, kolik lidí to zajímá, je to moc úzkoprofil pro dnešní svět arduino modulů. Můžeme si na to vzít nějaký čas na robodoupěti. Když se přidá Lubor, tak už jsme na to tři
Pro mne je daleko zajímavější OLED. Tam se hledají odpovědi mnohem hůř než pro LCD. A přitom třeba v e-vajglech (to co zůstane po vykouření e-cigarety) jsou velice hezké OLED displeje. (zobrazení 188% a ikonu kapky)

[nostalcomp]

No konečně, ale leze to z tebe jak z chlupatý deky. Teď je to jasný. Ty PICy 16F163x mají přímo podporu pro LCD. Já PICy úspěšně ignoruju už vlastně desítky let. Kdysi jsem se něco pokoušel s 16F84, ale pak se ke mě donesl ten otřepaný vtip, jak se baví Atmel (CISC) s PICem (RISC) a od té doby dělám, že neexistují. Jsou pro mě EE

Jestli chcěš levně potrénovat, doporučuju tento displej, asi z nějakého pokojového termostatu. Vyprodávají to za necelých 35,- kaček a je to fakt výzva:

LCD pro termostat

Když člověk má alespoň představu, jak se takový displej řídí, tak si teprve uvědomí, jakej výpočetní výkon a HW výbavu musí procesor uvnitř "blbého" pokojového termostatu mít. A přitom kdysi stačil bimetal. A pikantní je, že ten termostat s LCD je kolikrát levnější, než ten bimetal Silně zjednoduššeně řečeno.

K OLED jsem se zatím vůbec nedostal. A jestli pojedu teď 27.4. na robodoupě taky není jisté.

[fulda]

Ahoj,
Na tenhle displej jsem se koukal, ale zazdil jsem ho z jednoho prostého (a vlastně docela hloupého) důvodu. A to je počet nohou. Můj procesor má 28 nohou a tehnhle displej má také 28 nohou. Ale procesor v tom má i napájení a podobné blbosti. A přecházet na větší pouzdro se mi nechtělo.

Spíš taková myšlenka. Ty píšeš, že máš DR401. Pokud se nepletu, tak to je jedna sedmisegmentovka s jedním plátem - 1 COM + 8 SEG. Displeje bez multiplexu se velice snadno řídí, ale mají obrovskou spotřebu nožiček. Tak jsem si říkal, jestli když bych vzal 4 takové displeje a zapojil je do multiplexu jako 4 COM + 8 SEG a řídil ho jako multiplexový, jestli by to něčemu vadilo. Teoreticky to nemá čemu vadit, ale třeba něco nevím.

[nostalcomp]

Znakovky DR401 zapojené jako 4COM 8SEG displej by měly normálně fungovat jako jakýkoliv jiný 4COM displej v multiplexu. Taky mě nenapadá žádný zádrhel. Ty na ně máš konektory? Už jsem je zase začal shánět a poněkud zuřivěji, než předtím

Ten termostatový displej se přece nemusí používat celý. Jak na to koukám, tak bych klidně oželel ty čárečky symbolizující dny v týdnu. Myslím ty 3, co jsou samostatné (1,3,5). Případně i tu s vločkou a rádiem. Pak už by piny na hraní mohly stačit. Termostat stejně asi dělat nebudeš.

A teď zásadní otázka. Co je lepší? Ponechat nevyužité segmenty v luftě, nebo je připojit na svůj COM (zde modrá), takže na nich bude vždy stejná úroveň jako na COM?

A dostámáme se dále. Co kdybych to multiplexně řídil tak, že aktuálně neadresovanou COM budu vypínat do 3. stavu? Myslím, abych se vyhnul těm několika napěťovým úrovním. Napadá mě jedinej problém a to s časem. Aby ten displej neblikal. No, nejlepší bude to vyzkoušet. Až budu něco objednávat, přihodím si nějaký vhodný displej.

[fulda]

ohledně nožiček - nemám, ale vím kde rostou (Lubor mi to řekl). Tedy inzerují je pro 4DR822/4DT822, protože mají 20 pinů v řadě, takže potřebuješ žilpilku nebo tak něco.

Ohledně volného pinu - u těch co mají jeden COM, tak určitě na ten COM.
To zamítnutí displeje z klimatizace - jasně, že to nebylo racionální, ale už se stalo. Ty co tu mám mi přijdou na mé hraní dostatečné. Teď musím porazit ten oled.

Ohledně třetího stavu pro nepoužitý COM, to souvisí i s předchozím - návody to rozhodně nedoporučují, důvod je celkem jednoduchý, LCD je vlastně jen kondenzátor, takže nezapojený vývod ti vytvoří sériovou dvojici kondenzátorů k nějakému jinému zapojenému. Ale nezkoušel jsem, jen jsem si přečetl.

[nostalcomp]

Paráda. Mám na ty konektory políčeno už i jinde. Jen toho potřebuju sepsat víc, ať se to trochu rentuje. Žilpilka nebude třeba. Já to asi zkracovat nebudu. Na vyzkoušení postačí plné délka. Zvlášť, když budu chtít vyzkoušet i ten multiplex s více znakovkami.

Ještě mě napadlo toto, ale zatím netuším, jestli se tam to sklo vejde.

S tím sériovým řazením segmentů (alias kondenzátorů) je to jasný. Musel jsem si to překreslit poněkud názorněji, než ta stále se opakující a nicneříkající malůvka v datasheetech a appnotes Atmelu. Ale schválně to vyzkouším nechat v luftě. Asi by měly aktivní segmenty na "vypnuté" COM nějak svítit taky, ne?

[JPLABS]

Toto je nekončné dilema současnosti - elektronika s MCU a elektronika bez MCU. Můj názor je, že s MCU teprve tehdy, když to bez MCU fakt nejde nebo když zapojení bez MCU je velmi složité a komplexní anebo když se má dělat velký počet kusů, třeba komerčně tisíce kusů, kde hraje roli cena.

Nevýhoda MCU je že
1/ někdo musí napsat program, což stojí čas (který ale mladí lidé ve 20-ti letech tak nějak neřeší)
2/ když se zařízení s MCU porouchá, bývá po čase neopravitelné, protože nikdo neví co v MCU je, anebo MCU stejně se již nevyrábí.
Příklad - řídící jednotka plynového kotle Protherm. Malá destička s MCU od ST. MCU se porouchal a už se nedá sehnat. Výrobce stejně už nemá software, protože autor už u Prothermu nepracuje. Výsledek - výměna celého kotle za cca 50 tisíc Kč jen kvůli mal elektronické blbůstce za pár korun.

Výhoda elektroniky bez MCU je v tom, že klasické součástky jsou k dispozici i po desetiletích a vždy se najde někdo, kdo dokáže ty staré věci opravit.
Přkladů je mraky: měřící přístroje Hewlett Packard, Rohde Schwarz, Racal Dana, Philips, Marconi a mnoha dalších ze 70-tých a počátku 80-tých let minulého století. Je k nim dokumentace, analogové i digitální obvody se stále výrabějí nebo jsou za babku k sehnání. Opraví se a jede se dál. A co třeba takový stolní poítač HP9830A (to si vygůglete, kdo to nezná, fakt to stojí za vidění), který je celý na TTL obvodech a pochází z 1.poloviny 70-tých let. Po 50 letech není problém ho udržet v chodu. Kde budou za 50 let, v roce 2074 všechna ta Arduina a přístroje s dnešními mikropočítači? Kde budou za 50 let dnešní PCčka s X-jádrovými Pentii?
A propo, o víkendu jsem známému opravoval elektronkovou TV Azurit z 60-tých let, aby si mohl pouštět černobílá videa. Není problém opravit 60 let starou TV s lampičkami. Je ale problém opravit dnešní 4 roky starou TV s mikropočítači. Když se porouchá, jde ke kontejneru a zatíží beztak již úpějící životní prostředí.

Resumé:
prosím pěkně, nervěte Arduino a mikropočítač do kdejaké blbosti, kterou lze vyrobit s několika klasickými integrovanými obvody nebo dokonce s několika tranzistory. Zkuste se trochu zamyslet, jestli to nejde udělat s několika klasickými obvody ze šuplíku. Z takové věci se pak budou radovat třeba ještě vaši prapotomci za 50 let a budou si ke konci století pouštět vašeho robota řízeného tranzistory z dnešní doby.