===
Pak vzal Ježíš své učedníky na horu, svolal je k sobě a učil je řkouce:
Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je Království nebeské.
Blahoslavení plačící...
Blahoslavení tiší...
Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti...
Blahoslavení milosrdní...
Blahoslavení čistého srdce...
Blahoslavení ti, kdo působí pokoj...
Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni...
Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích.
Šimon Petr se zeptal: "Máme si dělat poznámky?"
Ondřej: "A to se máme učit nazpaměť?"
Jakub: "Bude se z toho psát písemka?"
Filip se přidal: "Co z toho můžeme zapomenout?"
Jan navrhl, že stačí aby se to naučil jen jeden z nich.
Matouš se ozval: "A jak to všechno souvisí s reálným životem?"
Jidáš to uzavřel: "Kdy už zas půjdeme dál?"
Nakonec jeden z přítomných farizeů požádal, zda by mohl vidět Ježíšovy učební plány a ptal se, jaké konkrétní cíle sleduje Ježíšovo vyučování v kognitivní oblasti.
A Ježíš se odvrátil a hořce zaplakal...