RoboDoupě.cz

Zdravím

Snad toto nebude hloupá otázka, ale ..... vím že skrz základní desku Arduina lze ovládat modelářská serva.

Ale umělo by arduino ovládat 10 serv impulsem který vyvola RC vysílač ? Kde by byly v programu pevně zadány co jednotlivá serva mají dělat ? Je na to potřeba nějaký SHIELD ?

Díky za reakci.

Honza

Ahoj. Myslím, že by to šlo (a žádný extra shield k tomu není potřeba). Arduino Servo knihovna ( https://www.arduino.cc/en/Reference/Servo ) umí ovládat až 12 nezávislých serv, připojených k běžným verzím Arduina. Čtení signálu z RC přijímače by také mělo být relativně bezproblémové, takže věřím, že realizaci Tvého záměru nic nebrání. Záleží ale samozřejmě i na tom, co a jak přesně chceš s těmi servy dělat.

Můj záměr je takový, že by se 9 serv (3 x podvozková noha, 6 x servo na podvozková dvířka )

To celé by bylo jen na jendom kanálu v Rx a třípolohým přepínačem na TX by se otvíral podvozek ( každé servo by mělo definovanou dráhu + rychlost ), třetí poloha na přepínači by bylo rychlé nouzové otevření podvozku.

Ano, tohle je skoro určitě řešitelné "standardním" Arduinem (Duemilanove, Uno, Leonardo, Nano, ...) a standardní knihovnou Servo. Předpokládám prostě, že podle změřené délky impulzů, přicházejících z jednoho kanálu RX, by se v Arduinu spouštěla určitá přednastavená sekvence ovládání serv. Jaké máš s Arduinem zkušenosti? Jaký typ Arduina máš? Dokážeš si s programováním poradit sám, nebo to tu chceš raději ještě konkrétněji prodiskutovat a konzultovat?

Tohle by mělo z hlediska naprogramování i funkce jít bez problémů a je to hezká cvičná úloha na použití Arduina. Má-li to být reálně použito v modelu (pravděpodobně větším, těžším a dražším), začne se to komplikovat. Podobné sekvencery pro podvozek se prodávají - jednodušší je třeba jednotka RB45 (http://www.jety.cz) - i když zrovna tu bych nedoporučil. Může se to zdát na první pohled nehorázně drahé, jenže ono to musí dělat mnohem víc, aby to nezhoršilo bezpečnost.

velmi doporučuji dát si pozor na toto:
1/ téměř vždy je nutné zatahování kol do šachet koordinovat s narovnáním řízeného kola do přímého (nebo jiného) směru (vyvolá nutnost obsluhy dalšího serva a také vstupu pro něj) - tuto funkci může případně převzít vysílač
2/ je velmi vhodné logicky vázat použití brzd (větší model je víceméně musí mít a podle předpisů některých zemí Evropy bez nich bůbec nesmí létat (od určité hmotnosti)) a zatahování (další vstup a výstup) - tuto funkci může případně převzít vysílač
3/ klíčové dekly je třeba kontrolovat koncovými čidly aby se v případě poruchy (a zatahováky jsou na letadlech to nejporuchovější a nejvíc odnáší jakékoli tvrdší přistání) nemohly potkat nohy a dekly (zaklíněné servo s vyšším odběrem je nejlepší cesta ke zhroucení palubního napájení a havárii)
4/ u klíčových serv je třeba kontrolovat odběr (elektronicky nebo přinejmenším reverzibilní pojistkou) aby se zamezilo velkému odběru jak při zaseknutí, tak při dojetí až na doraz (+ všechny pohyby musí mít vůli mezi koncovou polohou řízenou mikrokontrolérem a mechanickým dorazem, pozor i na teplotní drifty serv)
5/ chápu ideu nouzového otevření podvozku a má cosi do sebe, ale když jde opravdu do tuhého, tak je častěji potřeba rychlé zatažení podvozku. Typicky model po zhasnutí motoru přistávající mimo dráhu (třeba do oraniště) má mnohem menší škody, když sedne (plácne sebou) na břicho, než když sedá na podvozek. MNOHEM. Doba na vyřešení situace a rozhodnutí bývá kolem 2 sekund, maketové zatahování s rozfázováním a čekáním podle typu předlohy 5 - 20 s.